Historie kostela a farnosti
Fara je ve Velkém Újezdě doložena už od roku 1301 jako součást děkanátu Lipník nad Bečvou. V roce 1622 farnost zanikla a městečko Velký Újezd bylo v roce 1623 přifařeno k Oseku nad Bečvou. Zdejší kostel postavený Perštejny koncem 15. stol. byl pak užíván jako kaple Panny Marie.
Od roku 1573 vlastní Velký Újezd rod Podstatzkých z Prusinovic. Jeden z majitelů panství Karel Maxmilián Podstatský byl plukovníkem kyrysníků císařské armády. Prožil většinu života na válečných polích. Bojoval proti turkům. V bojích zažil spoustu útrap a viděl i bídu prostého lidu. Několikrát ohrožen na životě dal Pánu Bohu slib, že vrátí-li se z bojů zdráv a bez úrazu, postará se o vybudování duchovní správy na svém panství ve Velkém Újezdě. Velký Újezd k tomu měl předpoklady už proto, že šlo o dřívější duchovní centrum i s kostelem.
Po jednom ze svých šťastných návratů roku 1737 zřídil ve Velkém Újezdě administraturu, jejíž součástí bylo i_zavedení matrik, narozených, zemřelých a oddaných. V roce 1738 zorganizoval stavbu nové farní budovy. Dříve než zase odjel na válečné pole, sepsal Karel Maxmilián závěť, kde mimo řešení majetkových poměrů zakládá fond na postavení vrchnostenského špitálu pro chudé a nemocné a dále nadaci na rozšíření kostela. Jakoby to tušil z tažení v_Uhrách se již nevrátil. Zemřel na následky zranění po pádu z koně.
Naplnění jeho odkazu se ujal jeho synovec František Karel, hrabě Podstatzký z Prusinovic. Jeho prvním krokem bylo v roce 1744 založení nové farnosti a stavba vrchnostenského špitálu. Po dokončení stavby špitálu v roce 1749 se ihned započalo se stavbou nového kostela. Došlo tedy ke změně! Místo předpokládané přestavby se uskutečnila stavba kostela zcela nového. Matka Františka Karla byla sestrou olomouckého biskupa Jakuba Arnošta Lichtensteina, který zemřel v roce 1747 a tak i dědictví po zmíněném biskupu přispělo ke stavbě nového kostela.
Roku 1751 byla stavba dokončena a kostel byl zasvěcen sv. Jakubu Staršímu. Byl vysvěcen v neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie za přítomnosti celé rodiny Podstatzkých. Vysvěcen byl jedním z nich, olomouckým světícím biskupem Leopoldem Antonínem Podstatzkým z Prusinovic. (v roce 1767 tento biskup hostil ve svém bytě na Kapitulním děkanství W. A. Mozarta, tehdy 11 letého)
Po zrušení hřbitova okolo kostela v roce 1833 byla pod hlavním oltářem vybudována hrobka rodiny Podstatzkých-Lichtensteinů. Karel Maxmilián ani stavebník kostela František Karel v ní ale pohřbeni nejsou. V dnešní době se v ní nachází 22 rakví dospělých a dětí.
Je zajímavé, že k rodům, které se nejvíce staraly o stavbu kostelů na Moravě, patřili vedle Lichtensteinů, rod Podstatzkých a také rod von Imbsen. Při stavbě kostela ve Velkém Újezdě se všechny tyto tři rody setkaly. Manželkou stavebníka kostela Františka Karla se v době stavby stala Marie Dětřiška von Imbsen. Snad i manželčino věno mohlo tehdy k úhradě stavby nového kostela přispět. Stavitelem kostela je významný olomoucký architekt Mathyas Kniebandel. (kostel P. M. Sněžné, konvikt). Venku nad vstupními dveřmi do kostela, v kryptě a na kůru je erb rodiny Podstatzkých – Lichtensteinů. Také kalich, který se používá při bohoslužbě nese erb rodiny P. - L.
V kostele je socha sv. Karla Boromejského, ze kterého si snad Karel Maxmilián bral příklad z jeho péče o potřebné a nemocné. Sv. Karel Boromejský je také patronem Lichtensteinů.